Legislativní změny pro zaměstnavatele v polovině roku 2023

Změny v zákonech sice mají většinou účinnost od ledna, ale některé nabývají účinnost i v polovině roku. S tím souvisí několik nových povinností, které legislativa od léta přináší pro zaměstnavatele. Pojďme se na ně podívat blíže, protože jako zaměstnavatelé musíme legislativní proces sledovat.

Začíná nám léto, a tak je při letmém pohledu do kalendáře zřejmé, že polovina roku 2023 je za námi. Změny v zákonech sice mají většinou účinnost od ledna, ale některé nabývají účinnost i v polovině roku. S tím souvisí několik nových povinností, které legislativa od léta přináší pro zaměstnavatele. Pojďme se na ně podívat blíže, protože jako zaměstnavatelé musíme legislativní proces sledovat.

Změny ve výši cestovních náhrad

Ministerstvo práce a sociálních věcí schvaluje před začátkem každého roku vyhlášku, ve které na nadcházející rok definuje výši cestovních náhrad. Kromě náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného jsou součástí ceny pohonných hmot. Jde o průměrné ceny, které se následně využívají u výpočtu cestovních náhrad. Právě ve výši průměrných cen benzínu a nafty dochází v posledním období k výrazným výkyvům, které nutí ministerstvo k úpravám vyhlášky i v polovině roku. Cílem je, aby se průměrná cena ve vyhlášce příliš nelišila od skutečných cen na benzínkách.

V loňském roce jsme čelili zejména vlivem ruské invaze na Ukrajinu výraznému růstu cen pohonných hmot, proto došlo ve vyhlášce k navýšení náhrad ve druhé polovině roku 2022. Letos naopak můžeme sledovat pokles, zejména u cen motorové nafty. Vyhláška č. 191/2023 Sb. proto od 1. července mění částku za litr nafty z 44,10 Kč platných od začátku roku na částku 34,40 Kč. Sazby pro benzín zůstávají stejné, tedy 41,20 Kč pro 95 oktanů a 45,20 Kč pro 98 oktanů.

Povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti s whistleblowingem

Co je whistleblowing?

Anglickým pojmem whistleblowing, což doslova znamená písknutí na píšťalku, zákonodárci myslí nahlášení neetického, podvodného nebo dokonce protiprávního jednání. Oznamovatel, označovaný jako whistleblower, je taková osoba, která učinila oznámení o potenciálním protiprávném činu. Může jít o zaměstnance, dodavatele, zákazníka, brigádníka, dobrovolníka, uchazeče o zaměstnání nebo kohokoliv dalšího. Pojmenování vychází z analogie se sportem, kdy whistleblower by měl být vnímán jako rozhodčí, který pískne na píšťalku v momentě, kdy vidí faul. Faulem je v prostředí mimo sport právě nekorektní jednání. Nejde tedy o udavačství v tom negativním slova smyslu, jak je to stále zakořeněno v české společnosti.

Pojem i koncept whistleblowingu vznikl v Americe již před desítkami let a běžně se využívá v nadnárodních korporacích, včetně jejich evropských poboček. Je to jeden z nejúčinnějších způsobů boje s korupcí a neetickým chováním, který pomáhá vytvářet transparentní prostředí a zvyšuje ochranu zaměstnanců. Podle globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) pomůže oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků odhalit až 42 procent podvodů. Druhý v pořadí dle úspěšnosti je interní audit, který podle této studie pomůže odhalit 16 procent případů. Ochrana oznamovatelů je k fungování systému klíčová, proto se ji věnuje i směrnice Evropské unie. Zákon o ochraně oznamovatelů je implementací této směrnice v ČR a nabyde účinnosti k 1. srpnu. Oznamovatel nemůže v důsledku svého jednání čelit odvetě ze strany organizace, ve které došlo k událostem, na které upozornil.

Je potřeba si uvědomit, že zákon nepřináší jen nové povinnosti, ale i benefity. Pokud ve firmě dochází k podvodnému jednání, může včasné odhalení snížit výši způsobené škody a umožnit sjednat nápravu. Ostatně právě kvůli těmto benefitům řada firem systém whistleblowingu zavedla dávno předtím, než se o podobném zákonu začalo v Evropě vůbec uvažovat.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti s whistleblowingem?

Dle zákona mají organizace povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, pokud mají nejméně 50 zaměstnanců nebo pokud se věnují vybraným obchodním aktivitám (např. bankovnictví či pojišťovnictví), případně pokud jsou zadavatelem veřejných zakázek (s výjimkou obcí s méně než 10 000 obyvateli). Povinnost mít zavedený vnitřní oznamovací systém znamená, že organizace musí mít zavedeny oznamovací kanály a musí mít pověřenou tzv. příslušnou osobu. Příslušnou osobou může být některý ze zaměstnanců po proškolení nebo externí odborník. Tato osoba je zodpovědná za ochranu oznamovatele v organizaci. Přijímá oznámení, navrhuje řešení vedení organice (např. jednateli) a oznamuje výsledky oznamovateli. Musí přitom zachovávat mlčenlivost a chránit identitu oznamovatele.

Ministerstvo spravedlnosti bude plnit funkci dohledového orgánu a kontroly u zaměstnavatelů bude vykonávat inspektorát práce. U menších OSVČ nebo společností s ručením omezeným do 50 zaměstnanců, které nemají povinnost vnitřní oznamovací systém zavést, mohou oznamovatelé využít přímo formulář ministerstva. Totéž lze doporučit, pokud v případě whistleblowingu není oznamovatel spokojený s fungováním vnitřního systému.

Hlášení příjmů zaměstnaných osob s dočasnou ochranou úřadu práce

V souvislosti s invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny mají zaměstnavatelé již od letošního 1. dubna povinnost hlásit zaměstnance s udělenou dočasnou ochranou České správě sociálního zabezpečení. Od července navíc může úřad požadovat od zaměstnavatele potvrzení o příjmech pro potřeby posuzování dávek hmotné nouze uprchlíků z Ukrajiny. Výzva s dotazem na výši výdělku zaměstnaných osob s dočasnou ochranou se může opakovat každý kalendářní měsíc. Novela § 7 zákona č. 65/2022 Sb. (tzv. Lex Ukrajina) říká, že zaměstnavatel po vyzvání krajskou pobočkou Úřadu práce ČR k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení do 8 dnů ode dne doručení výzvy.